Kradschutzen Bataillon 3

Německé motocykly, které zde budou presentovány, nesou znaky a označení (imatrikulaci) bojových jednotek. Jedna mě však zajímá prioritně. Jedná se o jednotku:

Kradschutzen Bataillon 3 (3. střelecký motocyklový prapor) později -

Panzer Aufklarungs Abteilung 3 (3.Obrněný Průzkumný prapor)

Některá základní fakta o této jednotce. Kradschutzen Bataillon 3. byl zformován 15.10. 1935 v Bad Freienwalde. Někdy se uvádí přívlastek "Freienwald" podle místa vzniku jednotky.Tento třetí prapor motocyklových střelců je přiřazen k 3. Panzer Division. S touto obrněnou divizí bude spjata značná část jeho bojového nasazení.

Schwedten adler (Schwedtská orlice)

Jako určitou specifikací a zvláštností měl tento 3. motocyklový střelecký prapor právo nosit na služební čepici dragounskou orlici jinak také nazývanou Schwedtská orlice. Jednalo se o pamětní odznak na památku 2. Braniborského dragounského pluku. (Který vznikl roku 1764 ve Schwedtu an der Oder). Nejprve tuto tradici převzal 6. pruský jezdecký pluk (přesněji jeho 4. eskadrona). Později okolo roku 1930 se tradice rozšířila i na 2. jezdeckou eskadronu.

U nově vzniklého Werhmachtu tento pamětní odznak schwedtské orlice směli postupně nosit příslušníci: 2. a 4. eskadrony 6. jezdeckého pluku (kavalerie), po jeho rozpuštění v létě 1939 směli odznak nosit příslušníci: 33, 34, 36. průzkumného oddílu které z něho vznikly.

Stejně tak část příslušníků 179. průzkumného oddílu. Na konci roku 1944 bylo povoleno odznak nosit ještě příslušníkům 3. jezdecké brigády "Mitte".

O tom jak prestižní bylo jej nosit, svědčí fakt, že i velmi vysoce postavení důstojníci, kteří v jednotce sloužili či jí prošli, měli odznak hrdě připnutý na své služební čepici. Některé původní dobové fotografie toto dokládající přikládám ve fotogalerii. Podotýkám, že právo nosit pamětní odznak "Schwedtské orlice", měl jen ten, kdo byl součástí a sloužil v jednotkách kterým byla tato pocta propůjčena.

Důležitou postavou Kradschutzen Bataillon 3 je beze sporu důstojník který postupně prošel jednotkou a byl jím v konečné hodnosti oberstleutnant Ernst von Cochenhausen. Od října 1935 působil jako poručík u 2 Schwadron, v květnu 1938 už velel 1. rotě. Ve velení 4. roty v hodnosti kapitána byl od konce ledna 1940. Velitelem celého Kradschutzen Bataillon 3 se stal v červenci 1942 již v hodnosti major. Jednotce velel do května 1943. Později velel průzkumu Aufklarungs Abteilung 122, dále také 304 regimentu pancéřovích granátníků. V květnu 1945 s jednotkou padl do zajetí U. S. Army. Tolik ve stručnosti k jedné z hlavních postav jednotky Kradschutzen Bataillon 3.

Na počátku války byly motocykly především s přívěsným vozíkem hojně používány coby průzkumné či útočné přepadové vozidlo. Jehož hlavní výhodou byla rychlost a mobilita.

Od roku 1943 byli motocyklové jednotky často reorganizovány na průzkumné obrněné složky a motocykly byli v podstatě úplně nahrazeny těžší pásovou a kolopásovou technikou. Kradschutzen bataillon drei 3 byl jak jsem již zmínil součástí 3. pancéřové divize Werhmachtu a s ní také zahájil svoji bojovou činnost.

V polském tažení (operace "Weiss") se účastnil mimo jiné bojů o Brest-Litevsk (Bělorusko-Polská hranice). V západním polním tažení (operace "Gelb")bojoval u Dyle,ve Flandrech či na Sommě. Po zahájení operace "Barbarossa" byl prapor nasazen v Bialysteku, Minsku, Bobrujsku či v bojích o řeku Berezina. Podzim 1941 přinesl těžké boje u Vjazmy a Brjansku, také masívní obklíčení ruských jednotek u města Kyjev. Třetí pancéřová divize zde působí jako součást druhé tankové skupiny generálplukovníka Heinze Guderiana (přezdívaného "rychlý Heinz"). Samotné 3.pz.divizi velí generálporučík Walter Model (přezdívaný "Hitlerův hasič")

3.motocyklový střelecký prapor se postupně probojuje až do blízkosti Moskvy, následně je však přinucen k ústupu. Na jaře 1942 je prapor začleněn do Panzer Aufklarungs Abteilung1. Jednotka postoupí až k řece Terek na Kavkaze, ale nakonec dochází v lednu 1943 k ústupu z Kavkazu až k řece Don. Svádí těžké obranné boje v Doněcké oblasti a řece Dněpr s mnohem početnější dělnicko-rolnickou rudou armádou (RKKA jak zní její správný název). Žádná sovětská armáda v té době neexistovala, přesto je často v masmédiích takto nazývána. Na konci března se jednotka přesunuje do obranných pozic na řece Mius. Kradschutzen Bataillon 3 je 28.4. 1943 přezbrojen, reorganizován na Panzer Aufklarungs Abteilung 3.

3. Panzer Division (3. pancéřová divize) vznikla v Berlíně 1935 pod názvem 3. tanková brigáda "Berlin". Skládala se z 5. tankového pluku "Wundorf" a 6. tankového pluku "Neuruppin", dále z 3. motorizované brigády "Eberswalde" a 3. motocyklového střeleckéhopraporu (kradschutzen bataillon drei) "Freiewalde". Dělostřelectvo zastupoval 75. pluk.

První nasazení bylo v Polské kampani při operaci "Weiss".

V květnu v rámci operačního plánu "Gelb" bojovala divize ve Flandrech.

Následně byla odvelena zpět do Německa. Zde dochází k reorganizaci a z 5. tankového pluku je vytvořena 5. lehká divize, ze které bude v budoucnu vytvořena 21. pancéřová divize. V červnu 1941 je "Berlínská" divize nasazena při operaci Barbarossa v Sovětském svazu.

Část divize se také účastní tažení v rámci sil Afrikakorps, bojuje tedy i v severní Africe.

Počínaje únorem 1942 je nasazena v rámci skupiny armád střed. Později je převelena na jižní úsek fronty kde pod velením Ericha von Mansteina svádí úspěšné ústupové boje s mnohem početnější RKKA.

Léto 1943 je ve znamení těžkých bojů v okolí Charkova. Od září tohoto roku pak divize bojuje na řece Dněpr.

Rok 1944 znamená odvelení do Maďarska, kde svádí těžké boje s Rudou armádou až do března 1944. Divize je v podstatě zničená a následně se přesunuje do Rakouska, kde se zdecimovaná v květnu 1945 vzdá jednotkám U. S. Army. Od počátku druhé světové války se ve velení 3. pancéřové divize vystřídalo více než deset jejích velitelů.

Velitelé 3. Pancéřové Divize v období 2. světové války.

1.   září 1939 Generalleutnant Leo Freiheer Geyr von Schweppenburg

2.   7. říjen 1939 Generalleutnant Horst Stumpff

3.   září 1940 Generalleutnant Friedrich Kühn

4.   4. říjen 1940 Generalleutnant Horst Stumpff

5.   13. listopad 1940 Generalleutnant Walter Model

6.   2. říjen 1941 Generalleutnant Hermann Breith

7.    1. říjen 1942 Generalleutnant Franz Westhoven

8.   25. říjen 1943 Generalleutnant Fritz Bayerlein

9.    5. leden 1944 Oberst Rudolf Lang

10.   25. květen 1944 Generalleutnant Wilhelm Philips

11.    1. leden 1945 Generalmajor Wilhelm Söth

12.    19. duben 1945 Oberst Volkmar Schöne

Symbolika značení, imatrikulace:

Na technice od počátku války můžeme proto spatřit označení, která symbolizují také tuto jednotku.

Oficiálním označením 3 Pz. Div. je znak "položeného E" (symbolizoval braniborskou bránu), později byl nahrazen "obráceným Y" se dvěma čárkami.

Symbol medvěda v erbu – znázorňuje rovněž příslušnost k 3 pancéřové divizi. Jednalo se o oficiální doplňkový schválený divizní znak. 3. tanková divize byla ve svém vzniku formována v Berlíně a medvěd byl jeho symbolem.

Často se na motocyklech i technice objevují především v počátku ruského tažení, ale i v předchozích kampaních také velká bíle ručně malovaná písmena. Nejčastěji "G" nebo "K". Toto je neoficiální označení, kterým se vojáci hrdě hlásily pod operační velení.

"G" znamenalo generálplukovník Heinz Wilhelm Guderian.

"K" polní maršál Paul Ludwig Ewald von Kleist.

Německý imatrikulační systém dále pomocí symbolů uváděl konkrétní zařazení vozidla.

Dá se tedy vyčíst: divize, druh zbraně, pořadové číslo čety atd. (více v sekci technika)

Značení používané německou armádou v době ww2 existuje ve dvou postupných provedeních. Původní ještě předválečný systém byl v roce 1942 změněn, některá symbolika zcela zmizela, jiná byla nahrazena, či mohla případně také zůstat beze změn.

V samostatném článku zde obě verze poskytnu ke shlednutí.

V předválečném období a na začátku ww2 bylo v německé armádě zavedeno pomocí písmen a číslic na náramenícich značení které symbolisovalo příslušnost k dané jednotce.

Nárameníky vojáků tohoto motocyklového praporu, na počátku války nejčastěji na polní uniformě 

M 36, měly ručně vyšito řetízkovým stehem K3. Vyšití bylo vždy v souladu s barvou zbraně. Jednotka v té době spadala pod tankovou divizi, tedy bylo vyšití v barvě růžové jako lemovka nárameníku. V případě důstojníka bylo označení K3 lisováno z kovu zlaté barvy.

Tabulkové složení 3. motocyklového střeleckého praporu k 22.6. 1941 bylo následující: 

Četa protitankových děl (3x Pak, 1 lehký kulomet)

četa ženistů 3 lehké kulomety

2 lehká 75mm polní děla, vše bylo motorizované.

Motorizovaná rota těžkých zbraní 6 minometů 81mm a 8 těžkých kulometů.

3X motocyklová rota, každá měla tři 50mm minomety 2 těžké kulomety a 18 lehkých kulometů. V letech 1939 i 1940 bylo složení jednotky i zastoupení zbraní jiné. Například ke dni 10.5. 1940 byly motocyklové roty pouze dvě a měly poloviční stav lehkých kulometů apod. Je tedy zřejmé že se struktura jednotek a jejich složení i výzbroj stále měnilo. V závislosti na potřebách armády.

Později dojde k reorganizaci a jednotka bude sloučena do nově vzniklého Panzer Aufklarung Abteilung3.

Více a podrobněji k tomuto tématu bude v sekci uniformy WH.

Nerad vidím při vojenských ukázkách či jen na srazech veteránů, počmáranou leckdy "rádoby" německou techniku, kolikrát "jakoby" symboly WH a to ještě ve stylu čím víc pruhů tím víc Adidas.

Ještě horší je pro mě vidět znak "Schwedtské orlice" navíc u uniformy nebojových složek, které s touto elitní jednotkou nemají pranic společného :(

Bohužel tento amaterismus často vítězí nad skutečným zájmem o vojenskou historii a znalostmi o jednotkách a lidech, ať už bojovali na jakékoliv straně v největším konfliktu v dějinách lidstva...